Z pera Václava Březana vzniklo na počátku 17. století veliké pětisvazkové dílo Historie rožmberská, z něhož se dodnes zachovaly poslední dva svazky. Listuji v nich, abych poodhalil roušku tajemství tohoto sídla mocného rodu. Celkem jsem zde našel čtyřicet jedna odvolávek, z nichž vybírám: V roce 1551 mělo panství rožmberské 746 osedlých, tedy domů. Dvacátého prvého června 1552 v deset hodin dopoledne se zastřelil Beneš Sittich, starý písař na Rožmberce. „…Ránu v něm našli proti srdci a na košili bylo znáti, že se z ručnice zastřelil, neboť košile byla prachem opálená.“ V roce 1556 „toho času zámek Rožmberk, poněvadž na něm rezidenci od dávného času nebyla, velmi sešel a z většího opraven tak, aby na něm purkrabí pan Škol bydliti mohl.“ V úterý před svatým Jiřím (18. dubna) 1559 Jiřík, mlynář od Tábora, projednal stavbu dvou nových mlýnů v Rožmberku za 250 kop míšenských. Oba mlýny na obou stranách jezu také postavil „s příměnkami na obilí a pivě.“ V roce 1561, 21. května, byl založen v Rožmberku oheň a „město Rožmberk na dobrým díle vyhořelo“. V roce 1566 byl na Rožmberku stále ještě hejtmanem Alexander Štol z Grünperku. Posledního května 1568 navštívila „jeho milost pán“ hrad Rožmberk. V roce 1572 byl u Rožmberka na „Boží Vůli“ otevřen důl na stříbrné rudy. V roce 1579 byla na rožmberském panství zrušena odúmrť s tím, že každý osedlý bude platit dvojnásobné dávky a pracovat čtyři dny roboty.

Ještě předtím, před 6. lednem 1566, „v nebytí Alexandra Štola doma, vyšel oheň u zámku Rožmberka okolo sedmé hodiny ráno ze stáje neb nějakýho chléva a shořelo tam patnácte volů. Nemohl se hejtman dověděti, kterak se to stalo“. V roce 1590 „v outerý po neděli Exuadi (5. ledna) Andreas Rott, hejtman Rožmberský, nařízením pánův regentův, dal stavěti v Rožmberce pivovar a mlejn na pět kol, vše podle sebe, nebo koupeni byli k tomu dva zpustovaní domové. A také v starém pivovaře velmi nebezpečně pro oheň várky dělány. S Vlachem od sáhu zdi smluveno po 20 groších“. V roce 1594 v červnu byl dopaden „nešlechetný člověk a lotr Letaur“ který ukradl sirotčí peníze a za to byl na Rožmberku sťat. Osmnáctého října 1599 zemřel malíř a zeměměřič Matyáš Nanka, který „panství rožmberské s velikou prací vůkol vyměřiv, v mapy uvedl“.

Zdroj: archiv Františka Schussera