Píše se rok 1973. Parta mladíků ve věku 20 až 25 let sedí v hotelu Vzlet (dnes hotel Panský dům) u piva. Venku vládne krásný letní den a do cinkání půllitrů se ozve návrh. Klucí, co kdybychom si místo sezení v hospodě sklouzli po Vltavě do Rožmberka? Nápad se hned zamlouvá všem, ale nikdo nechce plavat na lehátku nebo na duši jako mnohokráte předtím a tak se zrodí nápad postavit kuriózní plavidlo. Je pátek před první červencovou sobotou. Následuje rozchod a všichni se ubírají domů shánět materiál na postavení plavidla. Jeden sehnal polystyrenovou desku 250x120 cm, druhý si půjčil od svých dětí malý stoleček se židličkami a dětské čepičky, další smontovali prám z fošen a podvázali ho dušemi, přišroubovali zpětná zrcátka z Trabantu, lopaty místo pádel, obleky byly vskutku kuriózní a První ročník kuriózních plavidel byl na světě.“


Z historie kuriózních plavidel

V prvém ročníku bylo na startu sice 5 plavidel, „ale skutečná kuriózní plavidla byla pouze dvě.“ Do cíle závodu v Rožmberku však bez vážných šrámů nedojelo žádné plavidlo. Náhodní diváci nevěřícně onu první sobotu prázdnin 1973 po obědě kroutili hlavami, cože to pluje po Vltavě mezi Vyšším Brodem a Rožmberkem. Akce skončila úspěšně a celá parta i diváci na břehu se náramně bavili. Bylo domluveno, že příští rok se plave znovu. Ve druhém ročníku již bylo 19 plavidel a 32 účastníků a v následující třetí ročník má již zaznamenáno 25 plavidel, 58 účastníků a tři tisíce spokojených diváků. Po prvních ročnících se mezi účastníky začaly objevovat i plavidla s posádkou až z Ostravy a jižní Moravy. Raritou byla účast plavce z Austrálie. K trvalým příznivcům, mimo plavců z Vyššího Brodu, patří posádky z Nedabyle, Strážkovic, Nové Vsi a dalších lokalit z jižních Čech a skupina nápaditých Pražanů. Stále mohutnící akce, kde bylo až deset tisíc návštěvníků, vyžadovala stále širší organizační štáb a vyšší nároky na zajištění a udržení pořádku. A také následného úklidu. Potíže před listopadem 1989 představovala i nutnost různých schvalování a odpovědnost pořadatelů „i z politického hlediska.“

Tři jezy mezi startem a cílem, nutnost vyhýbat se srážce s konkurenty, to vše důkladně prověřuje vodáckou zdatnost účastníků. Jejich odolnost často testovalo i počasí. Zhruba tři z pěti ročníků měly vždy deštivé chladné počasí. „Někdy byla taková zima, že jsme se potápěli do vody, abychom se trochu zahřáli. A někteří se tak třásli, že když jsme si dali v cíli v Rožmberku na zahřátí velký rum, k ústům donesli jen malý“, vzpomíná duše a jeden ze zakladatelů kuriózních plavidel Josef Havel.


Z historie kuriózních plavidel

Desátý ročník se konal 2. července 1983 za účasti televize. Plavidla postupem let mohutněla a rodily se stále nové nápady. Plavci a jejich pomocníci nelitovali času a materiálu a vytvářeli „úplně umělecká díla.“ Například Trojský kůň měl uvnitř ukryto 15 plavců, byly zde lokomotivy, slepice i operační sál, manželské postele a desítky dalších zajímavých námětů. Nejsilněji obsazený byl ročník v druhé polovině osmdesátých let minulého století, kdy na startu bylo 86 plavidel a 468 plavců.

František Fazekas, Loučovice-Historie.cz
(data čerpána z archívu F. Schussera)