JARO 1938

Dvacátého února 1938 vyslovil Adolf Hitler požadavek na připojení Rakouska k Německu a 11. března 1938 Rakousko obsadil. Již následující den obsadila nacistická armáda bývalé česko-rakouské hranice. Německý kronikář Frymburku popisuje toto období: „V březnu následovalo začlenění Východní Marky do Velkoněmecké Říše. To posilovalo naši jistotu a stále větší byl počet těch, kteří se připojovali k Sudetoněmecké straně SdP a k jejímu vůdci Konrádovi Henleinovi. Ti všichni chtějí spolubojovat za svobodu národa“. Konrád Henlein vyhlásil 24. Dubna 1938 takzvaný Karlovarský program rozbití Československa a připojení českého pohraničí k Německu. Na prvého máje zorganizovali henleinovci z celého Vyšebrodska ve Vyšším Brodě demonstraci proti Československé republice. Zfanatizovaní Němci křičeli, že příští první máj bude buď německý - nebo žádný.

Policejní zpráva okresu Kaplice mimo jiné říká: “Někteří mladší příslušníci SdP zdraví provokativně i policejní orgány zdvižením ruky a zvoláním Sieg Heil. Pozoruhodné jest, že zvláště německé dívky v tomto směru dávají se strhnout k drzým projevům“. A co o tom píše německý kronikář? „Dne 1. května bylo velké shromáždění SdP, na kterém se zúčastnila také naše místní skupina…Ve vypsaných obecních volbách 12. června 1938 jsme se mohli konečně veřejně přihlásit k našemu politickému vyznání. Jako jeden muž se přihlásil Frymburk k SdP. Těch několik stojících stranou mezi Němci a malá česká menšina měli se svou agitací malý úspěch. Velká byla všeobecná radost nad tímto úspěchem“. Ještě před rokem se do stejné kroniky podpisoval prezident Eduard Beneš.

 

LÉTO 1938

Provokace henleinovců se množily zejména po povolení německé polovojenské jednotky Freiwillinger Schutzdienst (FS), které byly přímo řízeny SdP. Německý generální štáb připravil pod krycím názvem Zelený plán obsazení českého pohraničí na 22. května 1938. Aby se tomu předešlo, vyhlásila československá vláda 20. května částečnou mobilizaci a nechala obsadit hranice. Ve Frymburku obsadily československé jednotky most přes Vltavu. Most vojáci podminovali a na předmostí vybudovali kulometná hnízda. „V noci z 20. na 21. května obyvatelstvo německé nespalo a ve svátečních šatech očekávalo příchod Fühlera“, píše se o frymburských henleinovcích v rozboru Zemského úřadu. Znovu se začalo ozývat - Es Komnt der Tag a Adolf Hitler vykřikoval do světa: “Je mým nezměnitelným rozhodnutím zničit v blízké budoucnosti Československou vojenskou akci!“

Tady je třeba opět se vrátit na druhý břeh, k německé kronice Frymburku:“ Druhého července se konala volba starosty. Byl jím zvolen obchodník Josef Danko a jeho zástupcem učitel Arnošt Kündlätch. Naše přihlášení k německé jednotné straně měla silnější význam pro české mocipány. Uprostřed srpna byla ve Frymburku zorganizována rozsáhlá župní slavnost SdP, kde se skutečně projevilo, že Němci stojí v jednotné frontě. Když na říšském stranickém sjezdu Adolf Hitler vysvětlil, že Němci nejsou v Československu ani bezprávní, ani opuštění, věděli jsme, že naše osvobození je blízké“. Hitler v Norimberku mluvil 12. září a Lidový deník o den později napsal: “Hned po vyhlášení pohotovosti SdP došlo k demonstracím henleinovců ve Frymburku, přičemž byl pobodán strážmistr četnictva Koníček“.

 

PRVNÍ MRTVÍ

„Vážně zraněný strážmistr Koníček musel být odvezen do nemocnice. Pachatelé však unikli přes hranice do Německa“, napsal o incidentu při frymburské demonstraci henleinovců Lidový deník 13. září 1938. Téhož dne v Přední Výtoni fanatický dav přepadl oddělení finanční stráže. Strážmistr Postl unikl zadním vchodem a jel pro posilu na četnickou stanici do Frymburku. Henleinovci zatím ve stanici finanční stráže vytloukli okna, přerušili telefonní spojení a na věži kostela v Přední Výtoni vyvěsili nacistický prapor s hákovým křížem. Když se dostavila hlídka četnické stanice z Frymburku, nezastihla již nikoho. V pondělí 19. září přepadla a zavraždila patnáctičlenná skupina u Pasečné strážmistra Antonína Měsíčka, velitele úseku ochrany státních hranic. Frymburský německý kronikář o těchto událostech nenapsal ani slovo.

V německé frymburské kronice je z této doby zápis: “Poté, co Konrád Henlein vyzval k sebeobraně, odešlo mnoho mužů branné povinnosti přes hranice, aby se připojili k Freikorpsu. Ostatní začali budovat úkryty v okolních lesích, aby mohli poskytnout pomoc“. V knize Erinnerung an Kapellen im Böhmerwald, která vyšla v roce 1996 k půlstoletí vyhnání Němců, je na straně 105 fotografie frymburského Freikopsu. Je na ní 14 občanů Frymburku a každý z nich má na levém rukávu nacistický hákový kříž. Mezi zbraněmi vévodí těžký kulomet. Velitelem byl Wagner. Na stejné straně je i úmrtní oznámení s fotografií Franze Liebla, jemuž bylo 31 let a měl brýle s velkými obroučkami. Německý kronikář v roce 1938 napsal: “Když se vrátili příslušníci Freikopsu, chyběl mezi nimi obchodník Franz Liedl, který ztratil svůj mladý život na hranici. Jeho pohřeb na zdejším hřbitově se stal velkou manifestací za oběť hnutí, pro které vzal všechno nebezpečí na sebe“.

 

„KONEČNĚ PŘIPOJENY K ŘÍŠI“

V pondělí 26. září 1938 bylo zastaveno vyučování na českých školách na Vyšebrodsku a české ženy a děti odjížděly z neklidného Frymburku a okolí do vnitrozemí. Ve středu 28. září odešly poslední české rodiny - a ve Frymburku zůstala jen československá vojenská jednotka společně s četníky, kteří Němcům odebrali radiopřijímače. „Stále se ale nacházela možnost, jak být informováni o průběhu vyjednávání o mírovém řešení sudetoněmecké otázky. Tak nás zastihla také zpráva o podepsání Mnichovské dohody ze dne 29. září, že nás od českého jha osvobodila“, zapsal německý kronikář. Jeho záznam pokračuje: „V posledních hodinách 30. září odtáhly české okupační jednotky a také česká menšina se k nim připojila. Kancelář četnické stanice byla otevřená - a nakouknuv, mohl si každý vzít svůj radiopřijímač.

O půlnoci jsme slyšeli poprvé zprávy německého vysílače jako svobodní Němci. Následující den byl slavnostní pracovní den. Věnce a prapory na domech a silnicích oznamovaly naší děkující pyšnou radost. Děkujeme našemu Vůdci!“ Německé noviny Volksstime číslo 82, které vyšly 5. října v Linci, podrobně popisují „osvobození Sudet“. „Prvého října německé oddíly za vedení generálporučíka Leeba překročily ve 13 hodin státní hranice a začaly s obsazováním prvého úseku. V neděli 2. října 1938 překročily německé oddíly Vltavu a zabraly Frymburk. Ve Frymburku bylo vyvěšeno mnoho transparentů s nápisem Vůdče, děkujeme ti. Při silnici z rakouského Aigenu do Kyselova postavily ženy z okolí vojskům slavobránu a ve Zvonkové vhodili do potoka československý hraniční kámen na znamení, že staré hranice padly. Když německé oddíly pokračovaly za Frymburkem ve svém postupu, doprovázela je na cestě zejména děvčata…“

Zdroj: archiv Františka Schussera