Léčebna byla vybudována z bývalého sídliště pracovníků Vodních staveb, jenž pracovali na stavbě vodního díla Lipno I a Lipno II. Ke stávajícím budovám byla přistavěna hospodářská budova s prádelnou, kuchyní a jídelnou, budova vyšetřovacího pavilónu a garáže. Z původních budov byly zřízeny lůžkové pavilóny s potřebným vybavením pro léčení chodících pacientů. Výstavba byla dokončena v roce 1963. Kapacita léčebny činila 264 lůžek, nebyla ovšem vybavena pro hospitalizaci nehybných pacientů.

Začátky provozu ovšem s sebou přinášely nemalý problém a to v nedostatku odborných i pomocných pracovníků. V prvním roce došlo ke značnému kolísání až poloviny pracovníků. K podstatné změně došlo až v roce 1970 v tzv. době politické i hospodářské konsolidace v celém státě. Upevňuje se počet odborných pracovníků a také pracovníků stravovacího a hospodářsko-technického provozu. Koncem roku 1972 bylo na XIV. sjezdu KSČ, který kladl značný důraz na léčbu dlouhodobě nemocných, bylo uloženo KNV (Krajský národní výbor) a KÚNZ (Krajský ústav národního zdraví) vybudovat co nejrychleji zařízení pro dlouhodobě nemocné. Pro tento účel byla vybrána právě léčebna na Hrudkově. V prosinci roku 1972 se již na Hrudkově tak otevírá 132 lůžek pro dlouhodobě nemocné. Ovšem to s sebou přineslo další problémy. Bylo třeba vyřešit rozvoz stravy na jednotlivé pavilóny, vyškolit personál na novou formu ošetřování a pak hlavně nově vyřešit stavební uspořádání lůžkových pavilónů pro jejich snadný transport. Až 80% pacientů bylo totiž nechodících a s věkovým průměrem přes 70 let.

V době největší slávy v léčebně pracovalo na 160 zaměstnanců, bylo zde plnohodnotné vybavení jako rentgeny, operační sály. Z nemocnice v Českých Budějovicích, ke které léčebna patřila, sem dojížděl pravidelně neurolog, gynekolog, stomatolog a fungovala zde i diabetologická poradna. Léčilo se zde astma, tuberkulóza a plicní onemocnění, jelikož místní šumavský vzduch je léčivý (dokonce dokázáno nedávným odborným průzkumem), vždyť na toto místo se chodili léčit do starého statku i mniši z Vyšebrodského kláštera, kteří byli tzv. nemocní na plíce. Před uzavřením léčebny v roce 2005 zde fungovalo již pouze 88 lůžek. Po uzavření léčebny se majitelé snažili několikrát areál prodat a vybudovat zde např. vzdušné lázně. To se ovšem do dnešního dne nepodařilo a celý areál chátrá.