V okresním archivu v Českém Krumlově jsem našel zápis z května a z června 1945 „jak to bylo.“ Ten, kdo to psal, bydlel v Rožmberku celý život. Byl to německý kronikář a dle mého názoru to popsal tak, „jak to viděl po prohrané válce.“

Americké vojsko obsadilo Rožmberk 7. května 1945 bez boje, posádka se umístila ve městě a velitel převzal veškerou moc a právo do svých rukou. „Obyvatelé města německé národnosti vřele vítali americkou armádu.“ Zápis popisuje příliv prchajících německých rodin z bývalého protektorátu Čech, které nazývá národní hosté. „Tyto proudy běženců nalézají ochranu u zdejší posádky USA.“ Dále začíná příchod zdecimované německé armády, „která spěchá dobrovolně do zajetí k Američanům.“ Silnice od Krumlova je ucpána ustupujícím německým vojskem „se vší možnou výzbrojí.“ Na starém Hrudkově a na Větrné jsou zřízeny zajatecké tábory. „Zbraně, automobily, motocykly, přístroje, aparáty a další věci jsou Američany ukládány na hromady, polity benzínem a tak spáleny a zničeny. 

Další zápis má datum 10. května 1945. Tady se dozvídám podrobnosti o tom, že mezi ustupující německou armádou přichází i maďarské vojsko, které bojovalo po boku fašistické německé armády. „Je již skoro úplně odzbrojené se mnoha sty koní a trenů. Zbraně mají pouze stráže ve službě.“ Tren byl vůz na převoz munice do první linie. „Maďaři se utábořili na lukách za Bílým mostem a zde vyčkávají dalších demobilizačních příkazů od jejich vládních činitelů.“ Obdobné maďarské jednotky byly na starém Hrudkově a ve Frýdavě. Na starém Hrudkově v té době dokonce přistálo maďarské letadlo s vysokým důstojníkem.

Desátého května 1945 byl odvolán německý starosta města Rožmberk Dr. Fucha a na jeho místo byl určen americkým velitelem posádky Rožmberk Němec Andreas Brunner. O den později, 11. května 1945, se obnovila československá četnická stanice v Rožmberku. Usídlila se v domě čp. 1 na náměstí. Začíná přejímat od dosavadního německého Sicherheifdienstu veškerou agendu. Československá četnická stanice je však podřízena americké vojenské policii a zdejšímu americkému veliteli.

Proudy německých vojsk do amerického zajetí končí v Rožmberku až 30. května 1945. „Plných 18 dnů dnem i nocí přijížděly nebo přicházely kolony německých vojsk.“ Československá vojenská posádka přichází do Rožmberka 26. června 1945, usidluje se na zámku a nad zámkem vlaje československý prapor. „Ve městě však němečtí obyvatelé vyvěsili pouze prapory americké, českých praporů nevyvěsili.“ O dva dny později, 28. června 1945, ustanovuje Mirko Sedlák   „komisařem“ Rožmberka Jaroslava Jiříčka a tajemníkem Ladislava Tetoura. Oba se ujímají svých funkcí.

Prvého července 1945 předává německý starosta Rožmberka Andres Brunner úřad velitelství amerických vojsk a ti ho předávají české Místní správní komisi, tedy Jaroslavu Jiříčkovi. Od počátku července 1945 přicházejí do Rožmberka čeští osídlenci a „městečko se stává českým místem.“ Tady končí německé zápisy a začínají české. „Otevřeny jsou tři kupecké krámy, krám pekařský, řeznický, mlékárna, holič, mlýn a pila pod národními správami.“ O měsíc později, 5. srpna 1945, převzal bývalý majetek hraběte Karla Buquoye Národní pozemkový fond Praha. Národní pozemkový fond předal hrad, zámek, dvůr Metlice a lesy Správě velkostatků v Nových Hradech. V měsíci říjnu 1945 byla sestavena nová Místní správní komise v čele s Janem Jarošem. Jejími dalšími členy jsou Josef Zeman, Josef Mráz a Bohumil Arnold. Odchod americké armády z Rožmberka začal 15. října 1945 a byl ukončen 24. listopadu 1945. Na konci roku 1945 žilo v Rožmberku „již 20 osídleneckých rodin.“

Zdroj: archiv Františka Schussera