Prvá písemná zmínka o osadě Petřejov je v rožmberském urbáři z roku 1379, kde je uvedena jako Petranslag. Název nám říká, že zakladatelem osady byl Petr, který získal půdu vypálením lesa. Petřejov byl na jih od Studánek při soumarské stezce k Radvanovu. Petřejov měl později německý název Bretterschlag a v roce 1379 měl čtyři lány pozemků, což bylo zhruba 80 hektarů zemědělské půdy. Podle tehdejších zvyklostí zde byly se vší pravděpodobností čtyři lánové statky. Zajímavý údaj v tomto urbáři u Petřejova říká, že „ In margine calamo recentiori: kniez oppat ma.“ Předání Petřejova vyšebrodskému klášteru se opravdu stalo již v roce 1383. Dle klášterního urbáře měl Petřejov v roce 1530 šest statků a byl součástí rychty Vyšší Brod. Stejný počet šesti domů uvádí i Tereziánský katastr z roku 1757, ze kterého se dovídáme, že zde byly dva velké statky s „potažní robotou“ a čtyři hospodářství s „pěší robotou“. Z tohoto údaje lze uvažovat, že dva původní lánové statky byly rozděleny na čtyři půllánové statky. Na počátku 20. století bylo v osadě Petřejov deset domů, 59 obyvatel a osada patřila pod obec Studánky. V roce 1946 bylo veškeré německé obyvatelstvo odsunuto a plán osídlení již nepočítal se znovu osídlením Petřejova českým obyvatelstvem. Po zřízení hraničního pásma byly domy Petřejova zbořeny.